"Je to velmi špatný krok, který je navíc podle nás v rozporu se směrnicemi Evropské komise," tvrdí Luboš Rejchrt ze společnosti Grafton a podobně mluví i další agentury, a také ty, které právě žádné cizince ze zemí mimo EU nezaměstnávají.

V Česku pracuje legálně přes 60 tisíc takových cizinců. Jde hlavně o Ukrajince, Rusy a Vietnamce. V Česku je celkem ze zemí mimo EU více než čtvrt milionu lidí, většinou hlavně jako "podnikatelé". Ti, kteří mají pracovní povolení už teď a pracují přes agentury, nebudou mít od ledna problém, a dokud neskončí jejich smlouva, mohou dál pracovat i přes agenturu. Od ledna však agentury nebudou smět přivézt nikoho mimo EU a poslat ho do jiné firmy pracovat.

Zaměstnat přes agenturu nepůjdou dělníci ani specialisté

Cizinci mimo EU u nás pracují hlavně na dělnických pozicích, které firmy často nemohou vůbec obsadit Čechy. Nařízení však dopadne i na kvalifikované zaměstnance, především v IT. "Máme tu spoustu IT specialistů z Ukrajiny na vyšších a středních manažerských postech. Tito lidé jsou zvyklí pracovat přes agentury a najednou to stát zakáže," dodal Rejchrt.

"Je to opatření, které diskriminuje každou personální agenturu," dodal Marek Strieborný z agentury Axial. Agentury jsou na nový zákon naštvané i z jiného důvodu, nesmějí už zprostředkovávat práci pro zdravotně postižené.

Řada lidí se obává, že některé agentury problém vyřeší stejně jako v minulosti: z cizinců rovnou udělají podnikatele, jak se to stalo například u Vietnamců. "Nesolidní agentury sem takto dostaly patnáct tisíc Vietnamců bez znalosti češtiny. Řeší jen to, co se dlouho zanedbávalo," říká předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
Podíl šedé ekonomiky se nezvýší, věří ministerstvo práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že jde o marginální problém. Podle jeho údajů bylo na konci listopadu agenturně zaměstnaných jen 1 488 lidí z nečlenských států EU. "Tito legálně pracující cizinci se nepřesunou do šedé ekonomiky, ale budou pracovat jako kmenoví zaměstnanci na základě svých individuálních pracovních povolení po dobu jejich platnosti," tvrdí náměstek Karel Machotka.

Zákaz najímání agenturních zaměstnanců může přinést problémy některým velkým firmám. Ty volí raději využití agentur než zaměstnávání cizinců napřímo. Například ve druhé největší tuzemské průmyslové firmě Foxconn pracuje několik tisíc agenturních pracovníků. "Nechápu to. Studujeme teď nový zákon a zkoumáme, jaký dopad to na nás bude mít," říká šéf Foxconnu Jim Chang.

Podle mluvčího Škody Auto Rudolfa Dreithalera kvůli poklesu počtu agenturních zaměstnanců nebude mít automobilka se zákonem problém. "Většina agenturních zaměstnanců je u nás z Evropské unie, hlavně ze Slovenska a Polska," řekl Dreithaler.

K mohutnému přílivu cizinců ze zemí mimo EU došlo hlavně po roce 2004, kdy tuzemská ekonomika výrazně rostla a na nová pracovní místa nebylo dostatek Čechů. S nástupem krize se to otočilo a nyní tento odliv zahraničních zaměstnanců odeznívá.